|
| |
|
|
Testy ekotoxicity na úrovni buněk
Procházková, Petra ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Endokrinní disruptory patří mezi významné polutanty životního prostředí. Nebezpečné jsou jak pro člověka, tak pro jiné organismy, tím, že ovlivňují jejich hormonální systém. Do prostředí se dostávají při výrobě, používání a likvidaci některých chemických látek, mohou však být i neantropogenního původu. Cílem této práce je podat stručný přehled o možných způsobech stanovení přítomnosti ekotoxických látek v životním prostředí se zaměřením na endokrinní látky, a to pomocí in vitro testů ekotoxicity. Tyto testy místo testovacích organismů využívají buněčných kultur. V práci jsou popsány principy testů ekotoxicity na buněčné úrovni, jako jsou testy buněčné viability, proliferace, metabolické aktivity buněk a také DNA microarrays. Podstatná část práce je zaměřena na možnosti stanovení přítomosti právě endokrinních disruptorů pomocí vybraných testů, a to testu vazby ligandu na receptor, testu s reportérovými geny (rekombinantní kvasinkové testy a testy s liniemi buněk získaných ze savců) a testu proliferace buněk, tzv. E-screen. Význam a opodstatnění využití testů k prokázání endokrinních aktivit environmentálních matric je uveden na příkladech studií, ve kterých byly tyto testy použity.
|
|
|
MR imaging of somatic embryos
Chovanec, Ján ; Kubásek, Radek (oponent) ; Bartušek, Karel (vedoucí práce)
The aim of this bachelor thesis is measuring of tissue cultures of spruce MR imaging methods. Was measured set of samples, where was found contain of cluster in each cuts. To obtain the image, the magnetic resonance was used, specifically spin echo sequence. Method called spin echo is based on two pulses 90° and 180°. Selected method from the beginning of the work is than used to measure the diffusion and processing of cultures. In last part the work is devoted to data processing in Matlab and Marevisi.
|
|
|
Optimalizace metod tkáňových kultur řepky pro využití techniky Crispr/Cas9
HARENČÁK, Jan
Transformace rostlin pomocí bakterie Agrobacterium tumefaciens (podle nové nomenklatury Rhizobium radiobacter) je široce používaná metoda pro úpravu genomu u rostlin. Nicméně, různé odrůdy řepky olejky nemají vždy stejnou schopnost regenerace in vitro, která je pro transformaci klíčová. Tato práce se zabývá optimalizací regeneračního protokolu pro vybrané odrůdy řepky olejky. Z šesti testovaných odrůd úspěšně regenerovaly pouze dvě - Arabella a Obelix. Vytvořený protokol lze použít pro regeneraci bez transformace, ale je možné do něj implementovat i kroky, které transformaci pomocí A. tumefaciens umožňují.
|
|
|
Srovnání vlastností buněčných linií rezistentních k ellipticinu, doxorubicinu a cisplatině
Černá, Tereza ; Poljaková, Jitka (vedoucí práce) ; Eckschlager, Tomáš (oponent)
6 Abstrakt Neuroblastom je nejčastější solidní extrakraniální nádor dětského věku. I přes veškeré pokroky v onkologické diagnostice a terapii je léčba některých forem neuroblastomu stále obtížná. Jednou z největších komplikací chemoterapie je vznik lékové rezistence. Tato práce se zabývá vlivem cytostatik na expresi vybraných proteinů, které se mohou podílet na chemorezistenci lidské neuroblastomové buněčné linie UKF-NB-4 na proteinové úrovni i na úrovni genové exprese. Senzitivní linie UKF-NB-4 a od ní odvozené rezistentní linie UKF-NB-4CDDP , UKF-NB-4DOXO a UKF-NB-4ELLI byly vystaveny působení cisplatiny, doxorubicinu nebo ellipticinu po dobu 24, 48 a 72 hodin. Metodou Western blot bylo prokázáno, že cytostatika cisplatina, doxorubicin nebo ellipticin podaná senzitivní neuroblastomové buněčné linii UKF-NB-4 v množstvích, která jsou přidávána do kultivačního média rezistentních neuroblastomových linií pro udržování rezistence, indukují po 72 hodinové kultivaci v této buněčné linii expresi proteinu p53 a zároveň snižují množství retinoblastomového proteinu pRb. Rozdíly v expresi proteinu RAS, cytochromů P450 1A1, 3A4 a cytochromu b5 nebyly prokázány. Změny v expresi studovaných proteinů u rezistentních linií UKF-NB-4CDDP , UKF-NB-4DOXO a UKF-NB-4ELLI kultivovaných s a bez přídavku daného cytostatika nejsou...
|
|
|
Exprese inhibičního faktoru migrace makrofágů u neuroblastomových buněčných linií
Polatová, Daniela ; Poljaková, Jitka (vedoucí práce) ; Groh, Tomáš (oponent)
Inhibiční faktor migrace makrofágů (MIF) je cytokin, který se přímo účastní imunitních reakcí organismu vyvolaných vnějším podnětem, např. lipopolysacharidy bakterií nebo glukokortikoidy. Na základě stimulace těmito látkami je MIF uvolňován z makrofágů. Sám aktivuje další makrofágy a T-lymfocyty a umožňuje tak uvolnění protizánětlivých cytokinů. Podílí se též na angiogenezi, neboť endogenně produkovaný MIF je naprosto nezbytný pro proliferaci endoteliálních buněk. K tvorbě nových cév stimulované MIF dochází i u nádorů, což vede k jejich růstu. Přirozeným receptorem pro MIF je integrální membránový protein CD74, který může být vystaven na povrchu buněk. Pokud je vystaven na povrchu T-lymfocytů, může být modifikován chondroitin- sulfátem a interagovat s proteinem CD44, což je důležité k efektivní aktivaci T-buněk. Na komplex CD74-CD44 se poté váže MIF. V rámci této bakalářské práce byla studována přítomnost CD74 v lidských neuroblastomových buněčných liniích UKF-NB-3 a UKF-NB-4. Elektroforézou a následnou metodou ,,Western blot" byla detekována přítomnost CD74 v linii UKF-NB-4, v linii UKF-NB-3 CD74 detekován nebyl. Přítomnost CD74 v neuroblastomových buněčných liniích indikuje, že i neuroblastomy mohou být ovlivňovány MIF. Klíčová slova: MIF, CD74, neuroblastom, tkáňové kultivace, Western blot
|
|
|
Exprese inhibičního faktoru migrace makrofágů u neuroblastomových buněčných linií
Polatová, Daniela ; Poljaková, Jitka (vedoucí práce) ; Groh, Tomáš (oponent)
Inhibiční faktor migrace makrofágů (MIF) je cytokin, který se přímo účastní imunitních reakcí organismu vyvolaných vnějším podnětem, např. lipopolysacharidy bakterií nebo glukokortikoidy. Na základě stimulace těmito látkami je MIF uvolňován z makrofágů. Sám aktivuje další makrofágy a T-lymfocyty a umožňuje tak uvolnění protizánětlivých cytokinů. Podílí se též na angiogenezi, neboť endogenně produkovaný MIF je naprosto nezbytný pro proliferaci endoteliálních buněk. K tvorbě nových cév stimulované MIF dochází i u nádorů, což vede k jejich růstu. Přirozeným receptorem pro MIF je integrální membránový protein CD74, který může být vystaven na povrchu buněk. Pokud je vystaven na povrchu T-lymfocytů, může být modifikován chondroitin- sulfátem a interagovat s proteinem CD44, což je důležité k efektivní aktivaci T-buněk. Na komplex CD74-CD44 se poté váže MIF. V rámci této bakalářské práce byla studována přítomnost CD74 v lidských neuroblastomových buněčných liniích UKF-NB-3 a UKF-NB-4. Elektroforézou a následnou metodou ,,Western blot" byla detekována přítomnost CD74 v linii UKF-NB-4, v linii UKF-NB-3 CD74 detekován nebyl. Přítomnost CD74 v neuroblastomových buněčných liniích indikuje, že i neuroblastomy mohou být ovlivňovány MIF. Klíčová slova: MIF, CD74, neuroblastom, tkáňové kultivace, Western blot
|
|
|
Srovnání vlastností buněčných linií rezistentních k ellipticinu, doxorubicinu a cisplatině
Černá, Tereza ; Poljaková, Jitka (vedoucí práce) ; Eckschlager, Tomáš (oponent)
6 Abstrakt Neuroblastom je nejčastější solidní extrakraniální nádor dětského věku. I přes veškeré pokroky v onkologické diagnostice a terapii je léčba některých forem neuroblastomu stále obtížná. Jednou z největších komplikací chemoterapie je vznik lékové rezistence. Tato práce se zabývá vlivem cytostatik na expresi vybraných proteinů, které se mohou podílet na chemorezistenci lidské neuroblastomové buněčné linie UKF-NB-4 na proteinové úrovni i na úrovni genové exprese. Senzitivní linie UKF-NB-4 a od ní odvozené rezistentní linie UKF-NB-4CDDP , UKF-NB-4DOXO a UKF-NB-4ELLI byly vystaveny působení cisplatiny, doxorubicinu nebo ellipticinu po dobu 24, 48 a 72 hodin. Metodou Western blot bylo prokázáno, že cytostatika cisplatina, doxorubicin nebo ellipticin podaná senzitivní neuroblastomové buněčné linii UKF-NB-4 v množstvích, která jsou přidávána do kultivačního média rezistentních neuroblastomových linií pro udržování rezistence, indukují po 72 hodinové kultivaci v této buněčné linii expresi proteinu p53 a zároveň snižují množství retinoblastomového proteinu pRb. Rozdíly v expresi proteinu RAS, cytochromů P450 1A1, 3A4 a cytochromu b5 nebyly prokázány. Změny v expresi studovaných proteinů u rezistentních linií UKF-NB-4CDDP , UKF-NB-4DOXO a UKF-NB-4ELLI kultivovaných s a bez přídavku daného cytostatika nejsou...
|
|
|
Somatická embryogeneze jehličnanů: popis strukturálního vývoje
Kadlecová, Marie ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
Somatická embryogeneze je velmi důležitým nástrojem kultivace rostlin in vitro, proto se jí v poslední době zaslouženě věnuje náležité pozornosti. Celý proces somatické embryogeneze zahrnuje několik po sobě jdoucích kroků: indukce embryogenní kultury a její proliferace, zrání embryí (maturace), desikace, klíčení a následná přeměna embryí v mladé rostliny. Všechny tyto kroky bezprostředně ovlivňuje mnoho faktorů, jakými jsou například: výběr použitého explantátu, doba kultivace, fyzikální podmínky a z velké části hlavně složení média, na kterém jsou somatická embrya kultivována. Stále se objevují nové studie popisující možnosti zlepšení kultivačních podmínek, a tím posléze i kvalitu embryí. Důležitým předpokladem dalšího zlepšení kvality somatických embryí je znalost přesného kultivačního protokolu, tj. jaké koncentrace jsou látky obsažené v médiu, doba trvání jednotlivých kroků, použití nevhodnějšího výchozího explantátu atd. Další neméně důležitou věcí je dobrá znalost vývoje všech anatomických struktur vznikajících během embryogeneze. Jen tak bude možné se přiblížit bodu, kdy somatická embrya nebudou vznikat pouze v laboratoři, ale budou úspěšně využívána i v praxi. Předmětem této práce je shrnutí dosavadních poznatků o vývoji anatomických struktur vznikajících během somatické embryogeneze. V...
|
|
|
Testy ekotoxicity na úrovni buněk
Procházková, Petra ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Endokrinní disruptory patří mezi významné polutanty životního prostředí. Nebezpečné jsou jak pro člověka, tak pro jiné organismy, tím, že ovlivňují jejich hormonální systém. Do prostředí se dostávají při výrobě, používání a likvidaci některých chemických látek, mohou však být i neantropogenního původu. Cílem této práce je podat stručný přehled o možných způsobech stanovení přítomnosti ekotoxických látek v životním prostředí se zaměřením na endokrinní látky, a to pomocí in vitro testů ekotoxicity. Tyto testy místo testovacích organismů využívají buněčných kultur. V práci jsou popsány principy testů ekotoxicity na buněčné úrovni, jako jsou testy buněčné viability, proliferace, metabolické aktivity buněk a také DNA microarrays. Podstatná část práce je zaměřena na možnosti stanovení přítomosti právě endokrinních disruptorů pomocí vybraných testů, a to testu vazby ligandu na receptor, testu s reportérovými geny (rekombinantní kvasinkové testy a testy s liniemi buněk získaných ze savců) a testu proliferace buněk, tzv. E-screen. Význam a opodstatnění využití testů k prokázání endokrinních aktivit environmentálních matric je uveden na příkladech studií, ve kterých byly tyto testy použity.
|
host ::
RSS.